Jana Kuníková

1. Medvědí sen
- velký hnědý medvěd byl pro mě vždy můj dědeček (nejdůležitější člověk mého dětství). Cítila jsem z něj vždy ochranu, něhu a lásku. Po jeho smrti se v mých snech přeměnil v ledního medvěda, který se mi často vracel do snů. Láska k němu se po letech přeměnila do vědomí, že vše je jak má být a že jednou, až se slunce políbí s měsícem, setkáme se i my dva...

2. Vesmír ve mně
- modré obrazy jsou něco, co jsem vždy chtěla zkusit, jen jsem si netroufala. Abstrakce pro mne byla neuchopitelnou. Musela jsem přejít mnohé hory a přebrodit řeky, zničit pár snů, zbořit pár hradů, utírat slzy svým třem sedmikráskám než jsem se odvážila ukázat vesmír, který žije ve mně.